Básně..básničky

jak oslovit, jak říci jí
že pro mě znamená více než kdokoli
když nevím, zda vnímá mě stejně jako já ji
nevím co si myslí a přeci její pohled se jednoznačný zdá
neustále se dívá na mě, neustále do mých očí svůj zrak upírá
tolika zmatku způsobí jeden vzájemný pohled do očí
jeden vzájemný pohled a jiskra přeskočí
a přeci, nemůžu si dovolit ji oslovit
vždyť je to má učitelka, i když jen pár let navrch nade mnou může mít
nechci, aby říkali, že je má protekce,
tu vážně v matice nepotřebuji
její pohled mě chytil za srdce
a neříkejte, že je to jen poblouznění
ještě teď ten její odchod bolí
jak znenadání se objevila, tak znenadání zmizela mi
do dneška nedokáži na tu blondýnku s modrýma očima zapomenout
bojím se, že životní láska mi proklouzla mezi prsty

tak blízko a přeci tak daleko
sedíš vedle mě a já vím, že tě nemůžu mít
jsi v mém srdci hluboko
musím tě však nechat odejít
srdce na kusy mi to trhá
když vidím tvá záda
odcházíš a já zůstávám
ještě víc než dřív jsem sama
ta samota, to ticho tíží
bolí víc než příval slov
snad ta bolest jednou zmizí
aby člověk zase milovat moh
proč láska odchází, když chceme, aby zůstala stát
mohla by se zastavit aspoň na chvíli, ne-li napořád

není snadné zapomenout, když srdce bolí
není snadné zapomenout, když srdce se tak těžko hojí
srdce steskem v hrudi se svírá
láska je věčná, ta nikdy neumírá
jak pak tedy můžu zapomenout, vždyť to nejde
není pravda, že co z očí i z mysli sejde
srdce se neptá jestli může, srdce cítí
mé srdce bez tebe nechce býti
jsi magnet, mé srdce kompas a střelka k tobě stále míří
každá vzpomínka na tebe všechny city v nitru víří
těžko říct co se vlastně stalo
já jen vím, že mě to za srdce vzalo
ten dotek tvých očí pronikl až do mého srdce a pohladil jej

Až na svém dně, vylovíš sítě poznání.
Až na svém dně, pocítíš rozmanitost vnímaní.
Až na svém dně, pochopíš podstatu strádání.
A až na svém dně, nalezneš touhu doznání.

Když podívám se tajně zpět,
tam kde býval hezčí svět,
vidím dívku něžnou,krásnou,
prosím světla,ať se zhasnou.
Pak si lehnu vedle ní,
políbím jí zlehka a
pocítím zachvění,
její krása je tak křehká.
Pohladím jí po těle,
tiše na ni hledím,
usměje se vesele,
zda se do hry připojí,
to bohužel nevím.
O kom teď ta dívka sní,
to je pro mne tajemství,
mě už asi nechce znát,
svou cestou se touží dát.
Ať mi jí můj anděl ohlídá a
ďáblík se její duši vyhýbá,
tak zní prosba má!2S

Srdce je smutné myšlenka bolí,člověk by nevěřil co vše ho skolí.Tak jen ležím a život proklínám,at´už vše skončí a ja nic nevnímam!

Byl jen jeden člověk,
kterému bych se rozdala,
teď pocit mám,
že jsem ho ztratila.

Vždyť jsem ji nikdy neměla,
a jen jednou,
jednu malou chvilku viděla,
čím mě tak okouzlila,
čím mě dostala?

Nevím,
teď jen nad nesplněnými plány brečím...

Když láska se smrtí
v přátelském vstahu byly,
tak to byl ráj.
Žádná Eva,
žádnej Adam,
kterej by hříchy dělal

Láska i smrt si dary dávaly,
až se Bohu znelíbily.
Lásky je všude plno,
a smrti jen pomálo.
Prohlásil a hned to ukončil

Žena k ženě patří stejně
jako láska ke smrti
a smrt k lásce,
na tom už nic měnit nejde
a měnit se nebude...

O něčem co dávno zmizelo…
o někom, kdo kráčel přede mnou…
pro toho, kdo všechny přijímá…
a pro toho, kdo lásku vybírá…
ať najde sílu v této době,
i když skřivan zpívá v hrobě…

Miluješ-li osobu,
nezabráníš osudu.
Pokud on tě miluje,
dá za Tebe ruku do ohně.
Pokud je to přetvářka,
zvítězí Tvá nadsázka.
Jak popereš se s životem,
když druhý Tě nechal za plotem